Příspěvek Vracení daně z přidané hodnoty pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Příspěvek Informace GFŘ k testování na covid pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Tu pravou paseku v oblasti sazeb DPH však vytvořil náš stát populistickým snižováním sazeb u některých produktů (připomeňme sníženou sazbu daně u piva točeného z větších než desetilitrových sudů a podávaného ke konzumaci na místě), nedbalou prací při tvorbě novelizací (příkladem může být květnové snížení sazby daně u pitné kohoutkové vody, přičemž se zapomnělo na vodu teplou), nedůsledným a nepřehledným definováním jednotlivých položek v přílohách s výčtem dodávek ve snížené sazbě daně a jejich vazbou na statistické klasifikace a nakonec i zavedením nepraktického a finančně nákladného institutu závazného posouzení, jenžse nehodí na běžné situace, které plátci každodenně řeší, ale měl by sloužit k řešení výjimečných a složitých daňových otázek.

Od prosince roku 2016 byla uplatňována shodná sazba daně 15 % jak na stravovací služby, tak na dodání potravin, s výjimkou alkoholických nápojů. Plátci tak nemuseli řešit, zda dodávají potraviny (tj. zboží), nebo poskytují stravovací službu. Od května loňského roku se situace změnila, neboť stravovací služby a podávání nápojů (ke konzumaci na místě), včetně piva, byly přeřazeny do sazby 10 %. Bylo by zajímavé porovnat všeobecné náklady na straně jedné a benefity této změny na straně druhé. Do nákladů je třeba zahrnout cenu školení, které hospodský, resp. jeho účetní, musel absolvovat, změnu software či proškolení personálu, ale i náklady na případné pozdější detailnější kontroly daňové správy.

Dovolím si odhadnout, že největší profit přineslo toto snížení sazby daňovým poradcům, kteří několik měsíců vysvětlovali klientům rozdíly v sazbě u piva do džbánku a piva ke konzumaci na místě (ovšem jen pochází-li z velkého sudu a nikoli z malého sudu, z plechovky či láhve). Vláda nicméně občanům „nechala více peněz v peněženkách“ (přimlouvám se, aby nám to někdy nechali na třeba účtu, byla by to vítaná změna) a vsadím se, že ministryni financí psali a děkovali vděční (naši) senioři, babičky a dědečkové. Vlasy si naopak rval ten, kdo preferuje jednoduchost, přehlednost a snadnou spravovatelnost daňového systému. A nejde zdaleka jen o pivo, podobnou situaci například řešili před časem provozovatelé zimních středisek, když byla snížená sazba DPH u lanovek na 10 %, zatímco u vleků zůstala v 15 procentech. Hodiny a hodiny strávené při debatách s daňovými poradci a daňovou správou….

Statistická klasifikace

Snadné a jednoduché aplikaci sazeb brání i vazba na statistické klasifikace. U dodávek zboží je to celní sazebník, pro zjištění sazby služeb slouží klasifikace CZ – CPA. U člověka, který není statistikem, vzbuzuje nevolnost už pouhé nahlédnutí do těchto nesrozumitelných číselníků, natož potřeba odpovědně podle nich rozhodnout o výši daňové povinnosti.  Při opravách jízdních kol, které jsou v kódu 95.29.12, se uplatní desetiprocentní sazba DPH, najde si provozovatel cykloservisu v příloze č. 2a zákona o DPH s radostí ze srozumitelného textu a s pocitem, že má hotovo, pokud jde o zjišťování změny sazeb po novele. Dobrý pocit mu vydrží do okamžiku, než někde zaslechne, že elektrokolo možná není pro účely statistiky jízdním kolem. Resp. oprava elektrokola nemusí být opravou jízdního kola v kódu 95.29.12.

A začne hledat na internetu ve statistické klasifikaci. Opravy elektrokol nenajde, najde pouze opravy jízdních kol nebo opravy motocyklů a motorových vozidel. Toho dne večer usíná s existenciální otázkou, zda je elektrokolo spíše motorovým vozidlem nebo jízdním kolem. Druhý den telefonuje na FÚ, tam nikdo neví a ochotná paní doporučí konzultaci s daňovým poradcem. Daňový poradce poradenství v dané věci odmítne, nejsa statistikem. A tak živnostník pokračuje v anabázi telefonátem na statistický úřad, kde jsou ochotní, pokud neprořekne, že radu potřebuje pro DPH a ne pro zpracování statistického výkazu. Písemně však nedostane nic.

Firmy, které dříve statistické zatřídění služeb za rozumný peníz prováděly (např. Siak Zlín, Orges Consulting), v současné době už odmítají. Nelze se jim divit. Rozhodovat pro statistické účely je brnkačka oproti vydávání stanovisek úzce souvisejících s výší daňové povinnosti zákazníka. Plátce sice může požádat o závazné posouzení Generální finanční ředitelství, musí si však připravit 10.000 korun na úhradu správního poplatku za jedinou položku a také musí počítat s tím, že ceníky svých služeb na provozovně zítra nevyvěsí, stát si totiž na odpověď stanovil lhůtu tři měsíce. Zoufalý živnostník se tak často uchýlí ke čtení internetových diskuzí, v nichž najde 159 názorů „odborníků“ pro jízdní kolo a 149 pro motorové vozidlo. Vyšší bere.

Místo oprav elektrokola si můžeme dosadit i položky jiné, které však plátcům dělají stejné nebo obdobné obtíže, pokud jde o zatřídění do správného kódu statistické klasifikace, a tedy i do správné sazby DPH, například některé zdravotnické prostředky (zboží) či činnosti související s vodárenstvím a odváděním odpadních vod (služby).

Pravidlo pro výklad příloh

V poslední době také zákonodárce působí zmatek při výkladu příloh tím, že formulacemi použitými v novelách fakticky popírá stěžejní pravidlo pro výklad příloh, které zní „…První (druhé) snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy…“ Poslední novelizace příloh však jsou ve světle této zásady nejednoznačné. Formulace typu „…nebo obdobné služby..“ (a další, jim podobné) neumožňují plátcům dostát výše uvedenému požadavku, neboť služby uvedené v některých položkách textové části přílohy nejsou dostatečně konkretizovány (Frantovi mohou připadat obdobné, ale Pepa si to nemyslí a Andulka váhá).

Co s tím?

Jsou dvě možnosti, jak tuto situaci v oblasti sazeb, která je pro plátce velmi nekomfortní a zatěžující, vyřešit. Tou první je koncepční přístup předkladatele novel a zákonodárců a detailní metodické vedení daňové správy, včetně zveřejňování anonymizovaných odpovědí na dotazy plátců, a razantní snížení správních poplatků a zkrácení lhůt pro odpovědi. Vlastně, když ty bláhovosti po sobě čtu, vidím, že realistická bude spíš jen ta druhá, a sice zavedení jednotné sazby daně s tím, že zdražení základních položek, které by měly být dostupné pro všechny, bude nízkopříjmovým lidem kompenzováno například v rámci slevy na dani z příjmů nebo přídavků na děti.

Příspěvek Zamyšlení nad sazbami DPH v ČR jejich praktickou aplikací pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Nově bude zákon o DPH definovat nehmotný majetek odkazem na účetní předpisy a nikoli odkazem na zákon o daních z příjmů, který tuto kategorii zrušil. V této souvislosti ukládají přechodná ustanovení povinnost snížit dříve provedený odpočet u přijatých zdanitelných plnění, která se mají stát nebo stala součástí majetku vytvořeného vlastní činností podle původního ustanovení, ale nestanou se jím dle nových pravidel. Naopak lze douplatnit část odpočtu v opačném případě, kdy se přijaté zdanitelné plnění po novele stane součástí majetku vytvořeného vlastní činností, aniž byl dříve uplatněn plný odpočet, protože s tím předchozí úprava nepočítala.

Do přílohy č. 2 byla doplněna nová položka: 38.3 Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny.

Zde znění novely:

1. Poznámka pod čarou č. 7c se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2. Poznámka pod čarou č. 73 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
3. V § 4 odst. 4 písm. d) bodě 2 se slova „zákona upravujícího daně z příjmů“ nahrazují slovy „právních předpisů upravujících účetnictví“.
4. V § 4 odst. 4 písm. d) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „v případě technického zhodnocení hmotného majetku, nebo technickým zhodnocením podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku“.
5. V § 4 odst. 4 písm. e) se za slovo „zhodnocení“ vkládají slova „podle písmene d) bodu 4“.
6. V § 78 odst. 3 a 5 a § 78a odst. 1 se za slovo „zhodnocení“ vkládají slova „podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4“.
7. V příloze č. 2 se za položku „38.2 Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu.“ vkládá nová položka, která zní: 38.3. Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny.“.

Přechodná ustanovení
1. Na obchodní majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že poplatník daně z příjmů na tento majetek použije od 1. ledna 2020 zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Plátce je povinen snížit uplatněný odpočet daně u zdanitelných plnění přijatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která se stala nebo se mají stát součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který není dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona by došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud by tento majetek byl dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Odpočet daně je plátce povinen snížit
a) ke dni uvedení tohoto obchodního majetku do stavu způsobilého k užívání nejpozději však k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém došlo k nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) ve výši rozdílu uplatněného odpočtu a odpočtu daně v částečné výši.

3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dojde k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neuplatnil; nárok na odpočet daně vzniká také v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění plátce uplatňoval odpočet daně v částečné výši, a to ve výši, kterou plátce neuplatnil.
4. Nárok na odpočet daně podle bodu 3 lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; § 73 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije.

Příspěvek Novela zákona o DPH účinná od 1. 1. 2021 pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Příspěvek Další prominutí příslušenství daně pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Video aktualita o DPH – Souhrn změn v roce 2020 a výhled do roku 2021

0:39 Novela 80/2019 Sb. (od 1. 1. 2020)
1:21 Novela 256/2019 Sb. – snížení sazeb DPH na 10 % u vybraných položek (od 1. 5. 2020)
2:03 U čeho se snižovalo DPH
6:20 Komplikovaná situace kolem sazby DPH u piva
8:49 Novela 299/2020 Sb. – snížení sazeb DPH na 10 % u dalších položek (od 1. 7. 2020)
10:05 Novela „quick fixes“ (od 1. 9. 2020 / 1. 1. 2020)
11:55 Výhled do roku 2021
12:08 Novela 283/2020 Sb. a 80/2019 Sb. (od 1. 1. 2021)
13:52 Vliv Brexitu (od 1. 1. 2021)
15:14 Změna formulářů pro DPH dle vyhlášky 457/2020
16:01 Novela DPH 2021: e-commerce (nejspíš od 1. 7. 2021)
17:25 Daňový balíček
17:55 Závěr

Příspěvek Souhrn změn v roce 2020 a výhled do roku 2021 pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

• Informaci GFŘ k uplatňování DPH u nájmu nemovitých věcí od 1.1.2021,
• Informaci k dopadům vystoupení spojeného Království z EU v oblasti DPH (BREXIT) od 1.1.2021,
• Informace k promíjení DPH u dodání diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a očkovacích látek proti onemocnění souvisejících s pandemií COVID-19.

Příspěvek Informace k brexitu, k osvobození nájmu nemovitostí v r. 2021 a k promíjení DPH u vybraného zboží pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Příspěvek Prodloužení osvobození od cla a DPH při dovozu zboží pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

V odstavci, který se týká účinnosti novely, chybí upozornění na účinnost nového znění  § 66, kterou lze díky judikatuře SDEU stanovit v principu už od 1. 5. 2004.

Příspěvek Informace GFŘ k novele zákona o DPH „quick fixes“ pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Příspěvek Liberační balíček ministryně Schillerové pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Záloha na nadměrný odpočet DPH

Nejvýznamnější změnou je zavedení nového institutu – zálohy na nadměrný odpočet. Do zákona byl za tímto účelem vložen nový § 105a:

§ 105a

Záloha na nadměrný odpočet

Plátci vzniká nárok na zálohu na nadměrný odpočet ve výši a za podmínek uvedených v daňovém řádu.

Detaily upravuje daňový řád v ustanoveních § 174a a § 174b:

§ 174a

Záloha na daňový odpočet

(1) V případě, kdy tak stanoví zákon, vzniká daňovému subjektu nárok na zálohu na daňový odpočet ve výši odpovídající té části daňového odpočtu nárokovaného v jím podaném daňovém tvrzení, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly.

(2) Nárok na zálohu na daňový odpočet nevzniká, pokud by výše jednotlivé zálohy nedosáhla částky 50 000 Kč.

(3) Jsou-li naplněny podmínky pro vznik zálohy na daňový odpočet, správce daně ji bez zbytečného odkladu předepíše do evidence daní s účinky ke dni tohoto předepsání a současně o tom daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumí.

(4) Vznikne-li v důsledku předepsání zálohy na daňový odpočet vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 15 dnů ode dne předepsání této zálohy do evidence daní.

(5) Byla-li proti postupu správce daně při posouzení vzniku nároku na zálohu na daňový odpočet podána námitka, lze novou námitku ve věci týkající se téhož daňového odpočtu podat nejdříve po 60 dnech ode dne právní moci rozhodnutí, kterým je rozhodnuto o předchozí námitce.

§ 174b

Vypořádání zálohy na daňový odpočet

(1) Správce daně se v rámci rozhodnutí o stanovení daně vypořádá s výší předepsané zálohy na daňový odpočet a určí částku, která má být v důsledku tohoto vypořádání daňovým subjektem uhrazena nebo která se má stát vratkou daňového subjektu.

(2) Správcem daně vrácená, použitá nebo převedená záloha na daňový odpočet se započte vůči částce, která se má stát v důsledku stanovení daňového odpočtu vratkou daňového subjektu.

(3) Vznikne-li v důsledku vypořádání daňovému subjektu povinnost uhradit rozdíl mezi správcem daně vrácenou, použitou nebo převedenou zálohou na daňový odpočet a výší stanovené daně, je daňový subjekt povinen vzniklý rozdíl uhradit do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru.

Podmínky pro vznik nároku na vyplacení zálohy jsou tedy dvě. V daném zdaňovacím období musí být uplatňován odpočet také z dokladů, které správce daně nehodlá prověřovat a odpočet uplatněný z těchto dokladů musí činit minimálně 50 tis. Kč. Budou-li tyto podmínky splněny, bude záloha předepsána do evidence daní, plátce o této skutečnosti zpraven a záloha bude do 15 dnů vyplacena (při neexistenci jiných nedoplatků plátce). Po vydání platebního výměru bude takto vyplacená částka započítána na vyměřený nadměrný odpočet.

Ostatní změny

Ostatní drobné změny navazují většinou na nová ustanovení daňového řádu, a to na rozšíření možností elektronického doručování (§ 101g odst. 4 a zrušení odst. 6) či na zrušení výzvy správce daně k zahájení daňové kontroly podle současného znění § 87 odst. 2 daňového řádu (§ 104 odst. 8 písm. c). Z § 105 jsou vypuštěna pravidla týkající se vracení přeplatku v podobě nadměrného odpočtu, od r. 2021 se totiž použije obecná úprava v daňovém řádu (§ 155 DŘ). Stejně tak bude v daňovém řádu upraven i počátek vzniku úroku z neoprávněně uplatněného nadměrného odpočtu (§ 252 DŘ). Dochází dále ke změně § 101a, který měl nabýt účinnosti až od 1. ledna 2020 na základě novely zákona o DPH č. 80/2019 Sb. Z tohoto (dosud neúčinného) ustanovení se odstraňují některé duplicity a nadbytečný text. Základní princip, podle něhož i identifikované osoby budou povinny podávat svá veškerá podání elektronicky, zůstává zachován.

Připomínka k § 56a

Upozorňuji ještě pro jistotu na změnu v § 56a, která je platná již od 27. března 2019 na základě novely zákona o DPH č. 80/2019 Sb. a která nabyde účinnosti k 1. lednu 2021. Nadále již nebude možno dobrovolně zdaňovat nájem vyjmenovaných staveb pro bydlení (blíže viz online seminář k nájmu nemovitostí v záložce Semináře).

Příspěvek Upozornění na novelu zákona o DPH účinnou od 1. ledna 2021 pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Skutečná/praktická účinnost jednotlivých ustanovení však může být a bude různá. Bude totiž záležet na mnoha okolnostech a částečně i na vůli adresáta (§ 18, § 64, § 66). Detailně rozebírám účinnost jednotlivých nových pravidel ve čtyřech online seminářích, jejichž předmětem novela je a které najdete na těchto stránkách v záložce semináře.

O následující drobnější novele zákona o DPH účinné až od 1. ledna 2021 (ve sbírce pod č. 283/2020), která zavádí nový institut záloh na nadměrný odpočet, budu s dostatečným předstihem informovat po dovolených.

Příspěvek Novela zákona o DPH („quick fixes“) konečně ve sbírce zákonů pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

49 Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel a osobní doprava lyžařskými vleky

55 Ubytovací služby

59.14, 90, 91, 93 Poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků.

93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11 Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží.

96.04 Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní

K uvedeným změnám vydalo GFŘ Informaci, kterou najdete zde.

Příspěvek Informace ke snížení sazeb DPH od 1. července 2020 pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Videoaktualita o DPH – Informace o příspěvcích pro Koordinační výbor

0:17 Co je to Koordinační výbor a jak funguje?
1:34 1. příspěvek: Platby v cizí měně (Pavel Černý)
2:52 2. příspěvek: Prodej nemovitosti včetně stávajících nájmů jako pozbytí obchodního závodu (Jana Jirmásková, Filip Oudes)
3:38 3. příspěvek: Prodej majetku plátcem (Olga Holubová, Milan Lang)

Příspěvek Informace o příspěvcích pro Koordinační výbor pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Kromě osvobození podle § 71 zákona o DPH je po přechodnou dobu osvobozen i dovoz některého zboží v důsledku současné pandemie podle Rozhodnutí Komise (EU) 2020/491 ze dne 3. dubna 2020.

Příspěvek Osvobození dovozu zboží ze třetích zemí pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Daň je prominuta pouze v případech souvisejících se současnou mimořádnou situací a výslovně vyjmenovaných v rozhodnutí uveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 6 a ve Finančním zpravodaji č 7.

Dále je ze stejných důvodů prominuta pokuta za pozdní podání daňového přiznání. Pokuta je pominuta rozhodnutím uveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 5 (rozhodnutí č. 6, bod IV). V této souvislosti upozorňuji i na pokyn GFŘ-D-44 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 4.

Příspěvek DPH úlevy v důsledku mimořádné situace pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH

Teplá voda

Do druhé snížené sazby daně se od května dostává i pitná voda (2201 – pitná voda), která je zákonem přímo definována jako pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o vodovodech a kanalizacích (dále jen zákon o VaK) definuje pitnou vodu odkazem na § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen zákon o OVZ). OVZ v § 3 zřetelně rozlišuje vodu pitnou (§ 3 odst. 1 OVZ) na straně jedné a vodu teplou (§ 3 odst. 3 OVZ) na straně druhé. Tomu odpovídá jeho prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb., která vymezuje technické parametry pitné vody v příloze č. 1 a technické parametry vody teplé v příloze č. 2.

OVZ také stanoví, že „teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné“. Tím OVZ zajišťuje zdravotní nezávadnost vody např. při dálkových dodávkách na sídliště apod., má-li odběratel např. společnou mísící baterii.

Jestliže patří od května do druhé snížené sazby daně pitná voda, která je zákonem jasně definována, nemůže tam v rámci téhož ustanovení patřit voda teplá, jestliže tak zákon výslovně nestanoví. Z toho vyplývá, že dodavatelé vody, nemají-li měřidlo zvlášť na vodu teplou a zvlášť na vodu studenou (tj. pitnou), se od května mohou dostat do neřešitelných problémů, budou-li respektovat zákon.  Adresáti zákona však pravděpodobně tušili (a dodavatelé vody i doufali), že tohle nebylo záměrem, ale spíše omylem zákonodárce, a že teď bude na tahu GFŘ, aby důsledek špatně, nesystémově a narychlo provedené novely nějak zakamuflovalo.

Tak se také stalo, hle právní (SIC!) názor GFŘ uvedený v Informaci:

„Druhá snížená sazba daně se také použije při dodání teplé vody, která byla vyrobena z pitné vody, dodávané vodovodem“.

Dodavatelé vody tedy mohou být pro tentokrát spokojeni, ale zároveň by také měli doufat, že si podobné pravidlo určování sazby neosvojí jiní dodavatelé, že např. restaurace nebudou servírovanou večeři účtovat s 15 % DPH se zdůvodněním, že je vyrobena z potravin, na které se uplatňuje 15 %.

Jakkoli bylo GFŘ přinuceno zmírnit důsledky kvapné a nesystémové přípravy novely, představovala bych si korektní postup jinak. Všichni totiž děláme chyby a lišíme se navzájem jen v tom, jak je napravujeme. Moji úctu by pak měli ti státní úředníci, kteří by se k věci dokázali postavit čelem a říct například, že snahou bylo snížit sazbu i u teplé vody, což se nepovedlo (tomu bych osobně moc nevěřila), nebo že se nikdo při tvorbě novely pořádně nepodíval do zákona o VaK (to už je lepší) a že chyba bude v nejbližší novele opravena a do té doby bude u teplé vody akceptována druhá snížená sazba daně, ačkoli tak zákon výslovně nestanoví. Místo toho se kroutí zákon ad absurdum a za pochodu se vymýšlejí nová divná pravidla ve snaze mlžit a dělat z plátců hlupáky. A národ se směje a pozdvihuje obočí nad intelektovým vybavením příslušných úředníků. V tom lepším případě.

Služby související s dodávkou vody

Bude-li od května uplatňována druhá snížená sazba daně jen na pitnou vodu, zatímco voda nepitná (např. voda používaná v průmyslu či zemědělství) zůstává v první snížené sazbě, očekával by člověk na základě logické úvahy, že v první snížené sazbě zůstanou i služby související s dodávkou této nepitné vody a do druhé snížené sazby se dostanou pouze služby související s dodávkou vody pitné.

Opak je pravdou. Do druhé snížené sazby zřejmě přecházejí veškeré služby související s dodávkou vody, tedy jak pitné, tak nepitné (v příloze č. 2 tyto služby nebudou od května vůbec uvedeny). To je čítanková ukázka pečlivé úvahy a propracovaného systému předkladatele novely zákona. Dodavatel nepitné vody tak bude muset rozdělovat úplatu za své dodávky – voda 15 %, související služby 10 %.

V této souvislosti upozorňuji i na nejasnou formulaci přílohy č. 2, od 1. května 2a. Mělo by být jednoznačně upřesněno, nejlépe v nejbližší novele zákona, když už se GFŘ této otázce vyhnulo, které konkrétní položky služeb souvisejících s dodávkou vody a odstraňováním odpadních vod patří do snížené sazby (tj. zda je v příloze 2a záměrně uveden název celé kategorie vymezené v CZ-CPA a všechny činnosti vymezené v této kategorii by tak měly být předmětem sazby daně 10 %, či zda se naopak bude dle textu v příloze rozhodovat o jednotlivých položkách, např. zda údržba vodoměrů, která spadá do kódu 36.00.2 CZ-CPA, ale není výslovně uvedena v textové části přílohy, bude zatěžována základní sazbou daně). V případě, že finanční správa zastává prvně uvedenou výkladovou variantu (a mnohé tomu nasvědčuje), upozorňuji úředníky, že takový výklad je v rozporu s pravidlem uvedeným v příloze, které zní: První/druhé snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

Aby byl zmíněný výklad v souladu se zákonem, musela by předmětná položka vypadat takto:

36.00.2      –    Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí, čímž se rozumí čištění vody pro účely její dodávky, úprava vody pro průmyslové a jiné účely, distribuce vody prostřednictvím sítí, provoz zavlažovacích kanálů, údržba vodoměrů, distribuce vody cisternami nebo jinými prostředky.

V komentované Informaci, bohužel, není ke službám v kódu 36.00.2 a 37 ani čárka.

Stravovací služby

Stravovací služba versus dodání zboží

Druhá snížená sazba daně se bude uplatňovat i na stravovací služby a podávání nápojů, na něž se vztahuje kód 56 statistické klasifikace CZ-CPA. Autoři Informace správně zdůrazňují, že se toto pravidlo vztahuje pouze na služby ve smyslu judikatury Soudního dvora EU (dále jen SDEU), nikoli na dodání zboží, a odkazují na dvě základní rozhodnutí SDEU rozlišující mezi dodáním zboží a poskytnutím služby v oblasti stravování, a to C-231/94 Faaborg, který není bohužel dostupný v češtině, a C-497/09 Bog (spojené případy).

Shrnuji to nejdůležitější z rozhodnutí Faaborg:
Má-li být restaurační transakce považována za službu, musí být přítomna celá množina funkcí a úkonů, v níž je poskytování potravin pouze jednou složkou a v níž služby převážně převládají. Zákazník má kromě jídla k dispozici celou související infrastrukturu včetně jídelny s příslušenstvím (šatny atd.) a nábytku. Součástí této množiny je i prostření stolu, poradenství ohledně jídelního a nápojového lístku, a nakonec i úklid stolu po jídle. Situace je však jiná, pokud se transakce týká jídla typu „take-away“, s nímž nejsou spojeny služby určené ke zvýšení spotřeby na místě ve vhodném prostředí.

V rozhodnutí Bog řešil SDEU několik konkrétních případů, které jsou často předmětem otázek i českých plátců. Obsah stručně shrnuji, jakkoli doporučuji prostudování originálního textu.

• pojízdné stánky, v nichž se kromě jídla dostává zákazníkům i možnost jeho konzumace na různých výklopných či otočných stolcích/deskách,
• lavice, stolečky či barové židličky ve foyerech kin, kde mohou návštěvníci, zatímco čekají na začátek promítání, konzumovat popcorn; držáky na nápoje připevněné na sedadlech některých kin; potraviny (popcorn, příp. chipsy) jsou ohřívány ve speciálních nádobách a dodávány zákazníkům v papírových kornoutech, příp. s dipem.
• „party service“ – dodání jídla zákazníkům na místo, kde se konají různé akce, mnohdy se zapůjčením nádobí, stolečků; případně s poskytnutím služeb zaměstnanci dodavatele.

Podle soudu je dodávka čerstvě připravených jídel (byť třeba dodavatelem uvařených nebo na místě ohřátých) nebo potravin určených k okamžité konzumaci ve stáncích s občerstvením, v občerstvovacích vozidlech nebo ve foyerech kin dodáním zboží, pokud z posouzení plnění jako celku vyplývá, že prvky poskytování služeb, které předcházejí a doprovázejí dodání potravin, nejsou z kvalitativního hlediska převažující. To je dle SDEU případ stánků s pulty, resp. výklopnými stolky.

Výše uvedené platí i pro občerstvení v kinech:

„Jak vyplývá z popisu skutkových okolností předloženého předkládajícím soudem, příprava popcornu, která splývá s jeho výrobou, a jeho distribuce v obalech, stejně jako tomu je u chipsů „tortila“, jsou nedílnou součástí prodeje těchto výroků, a tudíž nepředstavují plnění na tomto prodeji nezávislá. Kromě toho, jak příprava, tak i uchovávání potravin v určité teplotě jsou prováděny pravidelně, a nikoli podle poptávky konkrétního zákazníka.“

„Je třeba rovněž uvést, že poskytnutí nábytku (stolů k stání, barových stoliček, židlí a laviček), který navíc není ve všech kinech, zpravidla nijak nesouvisí s prodejem popcornu a chipsů „tortila“ a že prostory vybavené tímto nábytkem mají rovněž funkci čekáren nebo míst pro setkávání. Konzumace ostatně v praxi probíhá v kinosálech. Za tímto účelem jsou sedadla v některých kinosálech vybavena držáky nápojů, které mají rovněž sloužit k zajištění čistoty těchto sálů. Pouhou přítomnost tohoto nábytku určeného nikoli výlučně k případnému usnadnění konzumace takových potravin nelze považovat za prvek poskytování služeb takové povahy, která by dala celému plnění charakter poskytování služeb (bod 72 a 73 rozsudku)“.

Služby typu „party service“ mohou být – podle konkrétních okolností – posouzeny jak jako dodání zboží, tak jako poskytování služeb. Dle SDEU však kromě případů, ve kterých se podnik poskytující služby v domácích prostorách omezuje na dodání standardizovaných jídel bez jiného prvku poskytnutí doplňující služby, nebo pokud jiné zvláštní okolnosti prokazují, že dodání jídel představuje převládající prvek plnění, jsou činnosti podniku poskytujícího služby „party service“ v domácích prostorách poskytováním služeb.

Zatřídění do kódu 56 klasifikace CZ-CPA

Plátci, kteří v roce 2016 studovali podmínky pro účast v první vlně EET, jsou právem zmateni, pokud si vybaví tehdejší instrukce MF, jejichž účelem bylo vymezit služby, které se do první vlny EET zahrnou. Podle těchto instrukcí do kódu 56 statistické klasifikace NACE nespadá mimo jiné podávání jídla, které není vlastní výroby, což je například konzumace zákusku v cukrárně, jestliže tento zákusek cukrárna sama nevyrobila. Podle MF pokrývá tuto službu kód 47 statistické klasifikace NACE, tj. maloobchod. Jestliže cukrárna naopak podává ke konzumaci na místě zákusek vyrobený jí samotnou, odpovídá služba kódu 56 NACE.

Budeme-li se řídit názorem MF (vydaným pro účely EET) i v oblasti DPH, dojdeme k překvapujícím závěrům, které určitě nebudeme chtít přijmout za své:

• káva a dort, který se v restauraci/kavárně upekl a podává hostovi, je poskytnutí služby v patnáctiprocentní sazbě, od května v desetiprocentní sazbě (CZ-CPA kód 56 – stravovací služba);
• káva a dort, který restauraci dodal subdodavatel a který se zde podává hostovi, je poskytnutí služby v jednadvacetiprocentní sazbě. Nelze uplatnit sazbu 15 % na dodání potravin, neboť se pořád jedná o službu ve smyslu systému DPH, jakkoli jde (podle MF) o maloobchod.

I když EET není DPH a sazby DPH řídí klasifikací CPA, nikoli NACE, mělo by platit pravidlo, k němuž se dostanu níže a podle něhož jsou první čtyři úrovně (tj. čísla) klasifikace NACE shodné s klasifikací CPA (což mimochodem při různých příležitostech několikrát potvrdilo i samotné GFŘ). Ale nyní se zdá, že pro tentokrát to neplatí. Komentovaná Informace GFŘ totiž tuto diskrepanci vysvětluje odlišným pojetím dané služby v NACE na straně jedné a v CPA na straně druhé:

„V této souvislosti je nezbytné upozornit, že zatímco zákon o DPH využívá pro zařazení služeb klasifikaci produkce (CZ-CPA), pro účely EET je využívána klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Z tohoto rozdílného zařazení pak vyplývá skutečnost, že prodej jídla, které není vlastní výroby (tj. jídlo nepřipravené daným podnikatelem) nespadá do kódu CZ-NACE 56, ale do kódu CZ-NACE 47 (Maloobchod), a tudíž podléhá povinnosti EET až v rámci 2. fáze. Kód CZ-CPA 56 žádnou takovouto podmínku nestanovuje, a proto pro účely posouzení možnosti uplatnění druhé snížené sazby daně je vždy rozhodné posouzení rozsahu a kombinace výše uváděných doplňkových služeb.“

Nicméně podle metodické příručky ke klasifikaci CZ-CPA zveřejněné na stránkách Českého statistického úřadu jsou první čtyři úrovně této klasifikace shodné s klasifikací CZ-NACE. Důvod je ten, že NACE je klasifikace činností, zatímco CPA je klasifikace produktů těchto činností, např. produkt 31.02 CPA – kuchyňský nábytek je výsledkem činnosti zatříděné do odpovídajícího kódu NACE (31.02 výroba kuchyňského nábytku). Z metodické příručky ČSÚ vyjímám:

CPA je klasifikace produkce, jejíž prvky jsou vázány k činnostem definovaným v NACE rev. 2. Každý statek, ať již výrobek (přemístitelný, nepřemístitelný) nebo služba, je přiřazen k jedné činnosti NACE rev. 2. Vazba CPA na činnosti definované v NACE rev. 2 zaručuje paralelní strukturu těchto klasifikací.

…Principy kódování pro první čtyři číslice CPA 2008 jsou stejné jako pro NACE rev. 2. Pokud jde o pátou a šestou číslici kódu CPA, z čistě praktických důvodů začíná první pátá číslice „1“ bez ohledu na to, zda je tam více než jedna kategorie. Toto neplatí pro šestou číslici, kterou je „0“ tehdy, existuje-li uvnitř dané kategorie pouze jedna subkategorie. Jinak se v kódech používají číslice v přímém pořadí, počínaje „0“, resp. „1“.

Není tedy, domnívám se, z důvodu provázanosti obou klasifikací v zásadě možné, co tvrdí GFŘ, aby např. činnostem zatříděným do kódu NACE 47 maloobchod odpovídaly produkty zatříděné do kódu CPA 56 stravovací služby a naopak. Jinými slovy – produkty vzešlé z činnosti NACE 56 stravování a pohostinství by měly být zatříděny v CPA 56 stravovací služby. Úředníkem MF neustále připomínaná poznámka v úvodu vysvětlivek ke kódu 56 stravování a pohostinství NACE „nepatří sem prodej jídla, které není vlastní výroby“, se velmi pravděpodobně (domnívám se) nebude týkat výroby knedlíků v úzkém slova smyslu, tj. vaření, ale spíše výroby v širokém slova smyslu: „nakoupené produkty se úhledně naskládají na talíř, případně nakrájí a podávají“. Naopak prodej tatranky nebo brambůrků v restauraci v původním obalu nebude stravováním, ale maloobchodem, a to jak v klasifikaci NACE, tak i v klasifikaci CPA.

S výše uvedeným není v rozporu odpověď pracovníka ČSÚ (podaná v únoru r. 2020 telefonicky) na položenou otázku ohledně zatřídění služby restaurace spočívající v podání kávy a dortu, který restaurace nakoupila, tj. neupekla ho sama: 56.10.11.

Zdá se tedy, že poskytovatelé stravovacích služeb mohou být definitivně v klidu. Informace GFŘ vyvrátila jejich pochybnosti o statistickém zatřídění služby s ohledem na dřívější pojetí pro EET a zbavila je nejistoty ohledně různých DPH režimů u stravování v závislosti na tom, zda je strava nakoupená či vyrobená u poskytovatele. Až potud je všechno v pořádku.

Přesto spokojená nejsem. Odlišnost ve výkladech (pro účely EET a DPH) byla totiž zdůvodněna tím, že kód 56 NACE neodpovídá kódu 56 CPA. Jsem naprostý laik pokud jde o statistickou klasifikaci a kdybych se na problém blíže nepodívala, snad bych výmluvám GFŘ o odlišnosti zatřídění téhož v obou klasifikacích i uvěřila. Zjevný rozpor v tvrzeních MF mne však donutil k bližšímu zjišťování a domnívám se, že GFŘ nemá pravdu. Kódy obou klasifikací jsou na prvních čtyřech místech skutečně shodné (viz zdůvodnění a metodika ČSÚ) a v této pochybné vysvětlovací eskamotáži GFŘ vidím jen snahu zakrýt skutečnost, že MF vykládá statistickou klasifikaci pokaždé jinak, a to tak, jak se mu to momentálně politicky hodí. V roce 2016 byla poptávka po vyloučení stánkařů z první vlny EET, v roce 2020 je poptávka po mediálním klidu poté, co nějaký idiot zveřejnil tabulky k pivu. Kdyby totiž byly kromě nich medializovány ještě i tabulky k nakoupenému/upečenému dortu, politické body by mizely rychlostí světla.

Je, domnívám se, na čase změnit způsob vymezení položek ve snížené sazbě daně, a to tak, aby byl nový postup jasný, objektivně ověřitelný a aby neumožňoval svévoli úředníka (ať už ve prospěch či neprospěch plátce). Rovněž i výši správního poplatku (10.000 Kč za položku) za závazné posouzení sazby považuji v této situaci, kdy řeší sazbu většina plátců, za absolutně nemravnou. Zákon má být jasný a jednoznačný, aby mu porozuměl i Franta Novák. Závazné posouzení plátcova postupu za tak nehorázné peníze by mělo být pro plátce až tou poslední variantou řešení specifických a komplikovaných výkladových problémů, které zákonem nelze postihnout, a nikoli postupem, jehož uplatnění se nikdo při aplikaci DPH nevyhne.

Příspěvek Očekávaná Informace GFŘ k sazbám DPH od května 2020 je na světě pochází z Olga Holubová, lektor kurzů DPH